Atlas hub / Nálezy

čirůvka zemní
Tricholoma terreum (Schaeff.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)

Rod: čirůvka (Tricholoma)

Synonyma

Tricholoma bisporigerum J.E. Lange 1933

Tricholoma leucoterreum Mariotto & Turetta 1996

Tricholoma myomyces (Pers.) J.E. Lange 1933

Popis

Klobouk je široký 30–80 mm, v mládí kuželovitý až zvoncovitý, později ploše sklenutý až plochý, obvykle se středovým hrbolem, křehký, na povrchu plstnatě vláknitý, šedý, někdy šedohnědý. Okraj bývá v dospělosti zprohýbaný či rozpukaný. U mladých plodnic bývá patrná jemná pavučinka od okraje klobouku ke třeni.

Lupeny jsou středně husté, vysoké až 10 mm, nejprve bílé, později našedlé, na třeň zoubkem sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–80 mm x 10–15mm, křehký, bílý nebo našedlý, hedvábně vláknitý.

Dužnina je bílá až našedlá, křehká. Vůně je nevýrazná nebo lehce zemitá. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 5–7 x 4–5 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od září do prosince, místy velmi hojně, především pod borovicemi, ale i pod smrky.

Možná záměna

Čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) vytváří drobnější, obvykle dosti světlé plodnice, které při zasychání žloutnou. Roste především pod listnáči.

Čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) roste obvykle pod vrbou jívou a má v mládí na třeni zřetelný prsten.

Čirůvka růžovolupenná (Tricholoma orirubens) roste pod listnáči a lupeny se stářím barví do růžova.

Čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) má žloutnoucí lupeny a užší výtrusy.

Čirůvka černošupinatá (Tricholoma atrosquamosum) má o něco větší plodnice s pokožkou klobouku rozpukávající do tmavých šupin.

Čirůvka (Tricholoma myomyces) je dnes s čirůvkou zemní většinou synonymizována.

Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) má na třeni nápadný žlutozelený odstín a často nafialovělou pokožku klobouku.

Prudce jedovatá čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum) vytváří robustnější plodnice s výrazně šupinatým kloboukem. Roste především pod buky a jedlemi na vápnitých půdách.

Kuchyňské využití

Dříve byla označována za jedlou houbu, v Itálii se snad ještě i dnes prodává na trhu. Bylo však prokázáno, že obsahuje látky poškozující ledviny.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Species Fungorum je Tricholoma terreum (Schaeff.) P. Kumm. 1871 synonymem pro Tricholoma myomyces (Pers.) J.E. Lange 1933.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Tricholoma terreum – čirůvka zemní
Morten Christensen, Jacob Heilmann-Clausen (2013): The genus Tricholoma. The Danish Mycological Society 2013
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Tricholoma terreum – čirůvka zemní
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Tricholoma terreum – čirůvka zemní
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Miroslav Smotlacha (2002): Jedlé čirůvky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/2002.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Havelík L. (1993): Čirůvka zemní. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 5/1993.