čirůvka kroužkatá
Tricholoma cingulatum (Almfelt ex Fr.) Jacobashch 1890
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Popis
Klobouk je široký 30–60 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý s podehnutým okrajem, brzy ploše rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, světle (stříbřitě) šedý až šedohnědý, plstnatý až jemně šupinkatý, suchý. Okraj klobouku je v mládí spojen s třeněm bělavou pavučinkou.
Lupeny jsou středně husté až husté, bělavé, později šednoucí, v dospělosti někdy žloutnoucí, u třeně vykrojené s krátkým zoubkem.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 5–10 mm, bělavý až šedohnědý, plstnatě vláknitý. V horní třetině zůstává ze zbytků závoje dosti výrazný vatovitý prsten.
Dužnina je bělavá. Vůně a chuť jsou moučné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, částečně válcovité, 4,5–6 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od července do listopadu, v lesích i mimo les, často v bohatých skupinách, vždy pod vrbami, zejména pod vrbou jívou. Vyhledává vlhká stanoviště, např. na březích vodních toků.
Možná záměna
Velmi se podobá některým stříbřitě šedým čirůvkám z okruhu čirůvky zemní (Tricholoma terreum), např. čirůvce šedožemlové (Tricholoma scalpturatum) nebo čirůvce stříbrošedé (Tricholoma argyraceum). Specifickými znaky, kterými čirůvkou kroužkatou snadno rozlišíme, je však růst pod vrbami a přítomnost prstenu.
Kuchyňské využití
V atlasech bývá označována jako jedlá, chuťově nevýrazná houba. Studie z poslední doby však konzumaci čirůvek z okruhu čirůvky zemní nedoporučují, houby patrně obsahují látky neprospívající zdraví.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal