Atlas hub / Nálezy

čirůvka stříbrošedá
Tricholoma argyraceum (Bull.) Gillet 1874

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)

Rod: čirůvka (Tricholoma)

Synonyma

Agaricus argyraceus Bull. 1789

Gyrophila argyracea 1886

Tricholoma inocybeoides A. Pearson 1938

Popis

Klobouk je široký 15–60 mm, v mládí kuželovitý, později rozprostřený se středovým hrbolkem, světle stříbřitě šedookrový. Pokožka je vrostle vláknitá, bez šupin. Okraj klobouku je v mládí spojen s třeněm řídkou pavučinkou.

Lupeny jsou středně husté, bělavé nebo našedlé, při poranění nebo stářím nepatrně žloutnoucí, ke třeni široce připojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–70 x 5–15 mm, světlejší než klobouk, podélně vláknitý.

Dužnina je bělavá, moučné vůně. Výtrusný prach je bílý.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, zaobleně válcovité, 4,5–6,5 x 2,5–3,5 µm, průsvitné.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, spíše vzácně na člověkem ovlivněných (ruderálních) stanovištích, obvykle však ve větších skupinách, pod jehličnatými (smrk) i listnatými stromy (bříza, lípa, topol). Holec a kol. (2012) uvádí růst pouze pod listnáči.

Možná záměna

Roste v podobně bohatých skupinách a je dosti podobná čirůvce zemní (Tricholoma terreum), ale je drobnější a na světlejším klobouku má obvykle trochu okrových odstínů. Plodnice někdy velikostí, tvarem a strukturou pokožky klobouku připomínají vláknice. Vyznačuje se úzkými výtrusy a v mládí pomíjivou pavučinkou.

Čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) má na klobouku šupinky a při zasychání výrazněji žloutnoucí lupeny. Čirůvka stříbrošedá bývá někdy s čirůvkou šedožemlovou ztotožňována, dle našeho názoru neprávem.

Čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) roste pod vrbami a na třeni dlouho zůstává dosti nápadný vatovitý prsten.

Kuchyňské využití

V atlasech bývá označována jako jedlá, chuťově nevýrazná houba. Studie z poslední doby však konzumaci čirůvek z okruhu čirůvky zemní nedoporučují, houby patrně obsahují látky neprospívající zdraví.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Tricholoma inocybeoides – čirůvka vláknicovitá
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Tricholoma argyraceum – čirůvka stříbrošedá
Morten Christensen, Jacob Heilmann-Clausen (2013): The genus Tricholoma. The Danish Mycological Society 2013
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Tricholoma argyraceum – čirůvka stříbrošedá
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Tricholoma inocybeoides – čirůvka vláknicovitá
Havelík L. (1993): Čirůvka zemní. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 5/1993.