Atlas hub / Nálezy

holubinka unylá
Russula versicolor Jul. Schäff. 1931

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně většinou nevýrazný, přestože značně proměnlivý - narůžovělý, nafialovělý, šedohnědý nebo olivově okrový, u starších plodnic obvykle vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná nebo (spíše ve středu) mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 2/3 poloměru, někdy téměř ke středu klobouku.

foto Karel Tejkal
foto Karel Tejkal
foto Karel Tejkal

Lupeny jsou středně husté, tenké, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo zaobleně připojené, někdy s několika lupénky, nejprve bílé, postupně okrovějící, na poraněných místech hnědnoucí nebo rezavějící.

Třeň je štíhlý, válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoutcí.

Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bělavá, postupně žloutnoucí. Vůně nevýrazná, chuť zprvu mírná, po delší době až středně palčivá, zejména v lupenech.

Výtrusný prach je okrový (3a–3c).

Výtrusy jsou eliptické, 5,5–9 x 4–6,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.

foto Karel Tejkal
foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste poměrně hojně pod břízami, často v trávě, Sarnari (2005) uvádí možný růst i pod borovicemi nebo smrky. Upřednostňuje kyselejší půdy. Červen až říjen.

Možná záměna

Pod břízami roste podobná holubinka parková (Russula exalbicans) vytvářející o něco větší plodnice, jejíž dužnina jeví tendenci k šednutí, ne k žloutnutí.

Podobná je holubinka lesklá (Russula nitida) rostoucí také pod břízami, je však vždy mírné chuti a odlišuje ji i jiná ornamentika výtrusů.

Holubinka raná (Russula nauseosa) roste pod smrky a má šednoucí dužninu.

Žloutnutí dužniny může někdy připomínat holubinku dívčí (Russula puellaris), která však roste spíše pod jehličnany a žloutnutí je intenzívnější.

Možná je záměna s nehojnou holubinkou krémovolilákovou (Russula lilacinocremea), která roste hlavně pod duby a lipami a má tmavší výtrusný prach.

Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má obvykle nápadně šednoucí třeň.

Kuchyňské využití

Například Socha a kol. (2011) ji považuje za jedlou houbu nižší kvality, častěji je však udávána jako nejedlá. Pro kuchyňské využití je nezajímavá – drobná, velmi křehká a dosti palčivá.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Tenellae, subsekce Puellarinae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula versicolor – holubinka unylá
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula versicolor – holubinka unylá
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek
Russula versicolor – holubinka unylá