holubinka unylá
Russula versicolor Jul. Schäff. 1931
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Popis
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně většinou nevýrazný, přestože značně proměnlivý - narůžovělý, nafialovělý, šedohnědý nebo olivově okrový, u starších plodnic obvykle vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná nebo (spíše ve středu) mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 2/3 poloměru, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, tenké, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo zaobleně připojené, někdy s několika lupénky, nejprve bílé, postupně okrovějící, na poraněných místech hnědnoucí nebo rezavějící.
Třeň je štíhlý, válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoutcí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bělavá, postupně žloutnoucí. Vůně nevýrazná, chuť zprvu mírná, po delší době až středně palčivá, zejména v lupenech.
Výtrusný prach je okrový (3a–3c).
Výtrusy jsou eliptické, 5,5–9 x 4–6,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Výskyt
Roste poměrně hojně pod břízami, často v trávě, Sarnari (2005) uvádí možný růst i pod borovicemi nebo smrky. Upřednostňuje kyselejší půdy. Červen až říjen.
Možná záměna
Pod břízami roste podobná holubinka parková (Russula exalbicans) vytvářející o něco větší plodnice, jejíž dužnina jeví tendenci k šednutí, ne k žloutnutí.
Podobná je holubinka lesklá (Russula nitida) rostoucí také pod břízami, je však vždy mírné chuti a odlišuje ji i jiná ornamentika výtrusů.
Holubinka raná (Russula nauseosa) roste pod smrky a má šednoucí dužninu.
Žloutnutí dužniny může někdy připomínat holubinku dívčí (Russula puellaris), která však roste spíše pod jehličnany a žloutnutí je intenzívnější.
Možná je záměna s nehojnou holubinkou krémovolilákovou (Russula lilacinocremea), která roste hlavně pod duby a lipami a má tmavší výtrusný prach.
Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má obvykle nápadně šednoucí třeň.
Kuchyňské využití
Například Socha a kol. (2011) ji považuje za jedlou houbu nižší kvality, častěji je však udávána jako nejedlá. Pro kuchyňské využití je nezajímavá – drobná, velmi křehká a dosti palčivá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Tenellae, subsekce Puellarinae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal