Atlas hub / Nálezy

holubinka raná
Russula nauseosa (Pers.) Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 30–70 mm, tence masitý, v mládí vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený až mělce prohloubený, barevně značně variabilní, červený, růžově červený, nafialovělý, někdy se žlutými či olivovými odstíny, od okraje vybledající. Okraj klobouku je tupý, nejprve hladký, v dospělosti uzlinatě rýhovaný. Pokožka klobouku je hladká, za sucha spíše matná, za vlhka lesklá a lepkavá, slupitelná téměř ke středu klobouku.

Lupeny jsou nejprve poměrně husté, později prořídlé, 6–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, úzce připojené nebo volné, žilkami propojené, v mládí světle smetanové, brzy zbarveny výtrusným prachem okrově nebo až žlutě. Lupénky jsou vzácné nebo chybí.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, někdy zploštělý, 30–60 x 10–20 mm, křehký, velmi brzy houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý.

Dužnina je křehká, bělavá, za vlhka a stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.

Makrochemické reakce: guajak – rychle středně sytě až intenzivně modrá.

Výtrusný prach je žlutý (4b–4c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/184/102).

Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 7–10 x 6,5–8 µm, mohou však být i menší, kolem 7–8,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou, obvykle izolovanými ostny, výjimečně spojenými krátkými hřebínky.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste od května do září v jehličnatých lesích, zejména ve smrčinách na světlejších stanovištích v trávě a mechu, podél cest nebo při lesních okrajích. Upřednostňuje podhorské a horské oblasti, kde bývá hojná.

Možná záměna

Holubinka modřínová (Russula laricina) roste později na podzim, většinou pod modříny, má více šednoucí dužninu a téměř izolovaně bradavčité výtrusy. Trvají spory, zda holubinka modřínová není jen varietou nebo formou holubinky rané.

Velmi podobná holubinka cihlová (Russula cessans) roste především v říjnu a listopadu pod borovicemi, má dlouho nerýhovaný okraj klobouku a prosíťované výtrusy.

Holubinka dívčí (Russula puellaris) má žloutnoucí dužninu a světlejší výtrusný prach (2c).

Holubinka nelesklá (Russula firmula) je palčivá.

Kuchyňské využití

Je jedlá, pro značnou křehkost je však její kuchyňské uplatnění problematické.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Tenellae, subsekce Laricinae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula nauseosa – holubinka raná
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Russula nauseosa – holubinka raná
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula nauseosa – holubinka raná
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
Russula nauseosa – holubinka raná
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek
Russula nauseosa – holubinka raná