holubinka parková
Russula exalbicans (Pers.) Melzer & Zvára 1927
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula depallens (Pers.) Fr. 1825
Russula pulchella I.G. Borshch. 1857
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí vyklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, růžově červený, ve středu někdy nazelenalý, nepravidelně skvrnitý, brzy bělavě, žlutě nebo světle okrově vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, často zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, ve středu někdy radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, 3–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy nepatrně sbíhavé, obvykle s četnými lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až sytě smetanové, ve stáří našedlé.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, výjimečně zčásti narůžovělý, stářím šednoucí nebo na bázi okrovějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírně palčivá, zejména v lupenech.
Výtrusný prach je okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou eliptické, 7–9,5 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste místy hojně na světlejších stanovištích v listnatých lesích a parcích, především pod břízami a osikami, často v trávě. Červen až říjen.
Možná záměna
Holubinka lesklá (Russula nitida) má v dospělosti výrazně rýhovaný klobouk a výtrusy s izolovanými bradavkami téměř bez spojek.
Na podobných stanovištích roste holubinka unylá (Russula versicolor) s obvykle nafialovělým kloboukem a téměř vždy nažloutlou bází třeně.
Na vlhkých stanovištích roste pod břízami (a vrbami) holubinka štíhlá (Russula gracillima) s drobnějšími křehčími plodnicemi, smetanovým výtrusným prachem a nesíťovanými výtrusy.
Kuchyňské využití
V literatuře udávána jako jedlá houba nižší kvality.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Sardoninae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal