Atlas hub / Nálezy

holubinka štíhlá
Russula gracillima Jul. Schäff. 1931

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Drobná až střední holubinka s kloboukem do 60 mm. Klobouk v mládí vyklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu vmáčklý, růžový, růžově fialový, ve středu někdy šedoolivový, bledě žlutě nebo krémově vybledající. Okraj klobouku v dospělosti rýhovaný. Pokožka slupitelná asi do 1/3 poloměru klobouku. Lupeny nejprve bělavé, v dospělosti smetanové, s ostřím při okraji klobouku někdy načervenalým. Třeň až 70 x 15 mm, válcovitý až kyjovitý, v mládí plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, obvykle narůžovělý, stářím šednoucí. Dužnina křehká, bělavá, vůně nevýrazná (ovocná), chuť palčivá, zejména v lupenech. Výtrusný prach smetanový (2a‑2b). Výtrusy 7‑8,5 x 5‑7 µm, se středně vysokou ornamentikou s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami. Roste nehojně pod břízami, upřednostňuje vlhčí lokality a kyselé půdy. Červenec až říjen.

Možná záměna

Holubinka parková (Russula exalbicans) tvoří větší plodnice, má o něco tmavší výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů.

Holubinka unylá (Russula versicolor) má vždy bílý třeň, tmavší výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Sardoninae.

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula gracillima – holubinka štíhlá
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula gracillima – holubinka štíhlá
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Russula gracillima – holubinka štíhlá