čepičatka jehličnanová
Galerina marginata (Batsch) Kühner 1935
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: čepičatka (Galerina)
Synonyma
Galera marginata (Batsch) P. Kumm. 1871
Galerina autumnalis (Peck) A.H. Sm. & Singer 1964
Galerina unicolor (Vahl) Singer 1936
Galerula marginata (Batsch) Kühner 1934
Galerula unicolor (Vahl) Kühner 1934
Gymnopilus autumnalis (Peck) Murrill 1917
Naucoria autumnalis (Peck) Sacc. 1887
Pholiota marginata (Batsch) Quél. 1872
Pholiota unicolor (Vahl) Gillet 1876
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, výjimečně i širší, tenkomasý, nejprve sklenutý, později téměř plochý se středovým hrbolem, hygrofánní, za vlhka žlutohnědý nebo oranžově hnědý, za sucha od žlutookrově vybledající, lysý, hladký a lesklý. Okraj klobouku je v raném mládí podehnutý, někdy se zbytky vela, v dospělosti ostrý, za vlhka prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, nejprve světle okrové, později rezavě hnědé, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé, se světlejším vločkatým ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 2–6 mm, nad bílým (později od výtrusného prachu rezavě hnědým) pomíjejícím prstenem bělavě vločkatý, níže hnědý, směrem k bázi tmavší, s bělavými vlákny vela, vytvářejícími zejména za sucha skvrny nebo pásování.
Dužnina je špinavě žlutavá až hnědá. Vůně je nevýrazná nebo moučná, chuť moučná.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 7–10 x 4,5–6 µm, jemně bradavčité.
Cheilocystidy jsou štíhle lahvicovité, 45–75 x 5–15 µm, bez hlavičky. Pleurocystidy jsou podobné. Bazidie jsou 4výtrusé, méně často 2výtrusé.
Výskyt
Roste hojně, od srpna do počátku prosince, obvykle ve skupinách nebo v malých trsech na tlejícím dřevě jehličnatých i listnatých stromů, na pařezech, padlých kmenech, ale i na pilinách nebo oloupané kůře.
Poznámka
Čepičatka jehličnanová je nebezpečná jedovatá houba, její plodnice obsahují obdobné toxiny jako muchomůrka zelená (Amanita phalloides). Silnější otrava je životu nebezpečná a zanechává dlouhodobě poškozená játra a ledviny. Blíže viz článek Galerina marginata - čepičatka jehličnanová od Radima Dvořáka v sekci Jedovaté houby.
Možná záměna
Sbíráme-li na podzim a začátkem zimy k jídlu na dřevě rostoucí druhy hub obdobného vzhledu, měli bychom čepičatku jehličnanovou bezpečně znát.
Dobrá a chutná opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) roste obvykle v bohatých trsech a na třeni má drobné hnědé odstávající šupinky. Má kořenitou, poměrně specifickou vůni, také menší výtrusy.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) má klobouk zbarvený medově žlutooranžově, na třeni nemá prsten a pokožka třeně je v dospělosti tmavě černohnědě sametová.
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) má v mládí bělavé lupeny, které se postupně zbarvují šedomodře.
Záměna je pochopitelně možná i s dalšími druhy čepičatek, například s čepičatkou zvoncovitou (Galerina sideroides), zde však je obvykle nutné použít mikroskop.
Poznámky k systematice
Je poněkud zvláštní, když čepičatka s rodovým jménem jehličnanová roste i na listnáčích. Jméno jehličnanová je zde pozůstatkem z doby, kdy místo jednoho agregovaného taxonu bylo rozlišováno více samostatných druhů. Kromě čepičatky jehličnanové (Galerina marginata) ještě čepičatka jednobarvá (Galerina unicolor) a čepičatka podzimní (Galerina autumnalis), obě rostoucí na litnáčích. Diskuse stále probíhá, pro účely tohoto atlasu však její výsledky pravděpodobně nebudou zásadní.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal