čepičatka zvoncovitá
Galerina sideroides (Bull.) Kühner 1935

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)
Rod: čepičatka (Galerina)
Popis
Klobouk je široký 15–40 mm, nejprve tupě kuželovitý, brzy (a dlouho) zvoncovitý, později téměř plochý se středovým hrbolem, medově žlutohnědý, při okraji obvykle světlejší, hladký, lepkavý a lesklý, za vlhka červenohnědý. Okraj klobouku je v mládí ozdoben bělavými zbytky vela, za vlhka někdy prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, nejprve světle okrové, později rezavě hnědé, u třeně vykrojené, úzce připojené, se světlejším vločkatým ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–65 x 2–5 mm, pod kloboukem ojíněný, rezavě okrový, směrem k bázi tmavší, rezavě hnědý až téměř černohnědý, s bělavými vláknitě vločkatými pásy vela vytvářejícími na třeni kontrastní žíhání nebo pásování, bez zřetelného prstenu, dutý.
Dužnina je špinavě rezavě okrová, ve třeni rezavě hnědá, v bázi třeně až černohnědá. Vůně je moučně kořeněná. Chuť je moučná, mírná.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8,5 x 4–5,5 µm, hladké.
Cheilocystidy jsou štíhle lahvicovité, 20–45 x 4–7 µm, na dlouhém krčku obvykle s hlavičkou 2–3 µm v průměru. Pleurocystidy chybí. Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Roste roztroušeně od července do listopadu, obvykle ve skupinách nebo v malých trsech na tlejících větvičkách a opadu jehličnanů, především smrku.
Možná záměna
Je zaměnitelná s podobnými čepičatkami rodu Galerina, pro správné určení je obvykle rozhodující mikroskopie.
Čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) má světlejší třeň, obvykle s prstenem, větší výtrusy a větší cheilocystidy bez hlavičky.
Čepičatka klenutá (Galerina camerina) vytváří menší plodnice, roste spíše v létě než na podzim a má matnou pokožku klobouku.
Kuchyňské využití
Čepičatka zvoncovitá je nejedlá houba, běžné houbaře nelákající ke sběru.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal