Atlas hub / Nálezy

třepenitka maková
Hypholoma capnoides (Fr.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)

Rod: třepenitka (Hypholoma)

Popis

Klobouk je široký 15–80 mm, nejprve polokulovitý, v dospělosti vyklenutý až plochý, nanejvýš slabě hygrofánní, oranžově žlutookrový, ve středu tmavší, při okraji žlutý, stářím rezavějící, bez zelených odstínů. Okraj klobouku je v mládí mírně podehnutý a bohatě zdobený bělavými zbytky vláknitého vela, později je rovný, nakonec zvlněný, hladký a lysý.

Lupeny jsou středně husté, s hojnými lupínky, ke třeni široce připojené, v mládí bělavé, později šednoucí až makově šedé s bělavým ostřím, nikdy žlutozelené.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, pod kloboukem světle žlutý nebo krémový, směrem k bázi hnědnoucí, ve spodní části u dospělých plodnic oranžově nebo rezavě hnědý, jemně vláknitý.

Dužnina v klobouku žlutookrová, ve třeni až rezavě hnědá, bez výraznější vůně nebo chuti.

Výtrusný prach je tmavě šedofialový.

Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 4–5 µm, tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem.

Výskyt

Roste hojně, téměř po celý rok, především však od září do listopadu na tlejícím dřevě jehličnatých stromů, často v bohatých trsech.

Možná záměna

Jedovatá třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) má lupeny v mládí zelenožluté, zelené nebo olivové barevné odstíny jsou patrny i na pokožce klobouku. Chutná odporně hořce.

Nejedlá třepenitka cihlová (Hypholoma lateritium) vytváří obvykle statnější plodnice s pokožkou ve středu klobouku cihlově červenou. Dužnina je hořká.

Méně zkušený houbař může třepenitku makovou zaměnit i za opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis) nebo křehutku vodomilnou (Psathyrella piluliformis), které také rostou v bohatých trsech na tlejícím dřevě.

Při sběru pro kuchyňské využití pozor na záměnu s nebezpečnou jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), ta má však lupeny rezavě oranžové až rezavě hnědé.

Kuchyňské využití

Jediná jedlá třepenitka, vhodná do polévek nebo k nakládání. Roste i v době, kdy je jiných jedlých hub nedostatek.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Vít A., Socha R. (2020): Naše jedlé houby 20 – Houby pozdního podzimu. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/2020.
Hypholoma capnoides – třepenitka maková
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Hypholoma capnoides – třepenitka maková
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Hypholoma capnoides – třepenitka maková
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hypholoma capnoides – třepenitka maková
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Jiří Hlaváček, Miroslav Smotlacha (1998): Jedlé houby, které doporučujeme ke sběru. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/1998.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin