Atlas hub / Nálezy

opeňka měnlivá
Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Singer & A.H. Sm. 1946

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: límcovkovité (Strophariaceae)

Rod: opeňka (Kuehneromyces)

Synonyma

Dryophila mutabilis (Schaeff.) Quél. 1886

Galerina mutabilis (Schaeff.) P.D. Orton 1960

Lepiota caudicina Gray 1821

Pholiota mutabilis (Schaeff.) P. Kumm. 1871

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, výjimečně i širší, nejpve polokulovitý, později plochý s nevýrazným středovým hrbolem, špinavě žlutohnědý až skořicový, za sucha vybledávající, v raném mládí drobně šupinkatý, brzy lysý, hladký, za vlhka lepkavý, ve vlhku s typickým širokým tmavším soustředným vodnatým pásem kolem světlejšího středu. Okraj klobouku je zprvu podehnutý, ověšený zbytky vela, později tenký.

Lupeny jsou spíše husté, proložené četnými lupénky, později prořídlé, v mládí žlutavé, žlutookrové, v dospělosti rezavě hnědé, ke třeni široce připojené a krátce sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 4–8 mm, často zakřivený. V horní třetině je blanitý, brzy zplihlý a pomíjivý prsten, zprvu bělavý, později zbarvený výtrusným prachem do hněda. Nad prstenem je třeň bledě okrový a hladký nebo jemně vláknitý či rýhovaný, níže pokrytý odstávajícími hnědými šupinami, směrem k bázi tmavší.

Dužnina v klobouku je tenká, světle okrová, ve třeni až (tmavě) hnědá. Vůně a chuť jsou příjemně kořenité.

Výtrusný prach je okrově hnědý.

Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 6–7,5 x 3,5–4,5 µm, hladké, s klíčním pórem.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste hojně, od května do listopadu, většinou v bohatých trsech, na pařezech a tlejících kmenech listnatých stromů, vzácněji na jehličnanech (smrk).

Možná záměna

Pozor na záměnu s nebezpečnou jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata) rostoucí jednotlivě nebo v menších trsech na dřevě jehličnanů i listnáčů. Čepičatka jehličnanová nemá šupinatý třeň, voní moučně až ředkvově a má větší bradavčité výtrusy.

V trsech na tlejícím dřevě rostou některé podobné třepenitky (rod Hypholoma) nebo šupinovky (rod Pholiota).

Záměna je možná i s některými křehutkami, např. s křehutkou vodomilnou (Psathyrella piluliformis). Křehutky nemají na třeni prsten a mají až téměř černohnědý výtrusný prach.

Kuchyňské využití

Opeňka měnlivá je dobrá jedlá houba, mnohými houbaři ceněná, která navíc roste od jara až do pozdního podzimu. Sbírají se jen kloboučky.

Doporučujeme sbírat čisté kloboučky opeňky odděleně od ostatních hub, protože dojde-li k jejich kontaminaci běžnými nečistotami v houbařském košíku, velmi pracně se čistí.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Markéta Vlčková

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Markéta Vlčková

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Vít A., Socha R. (2021): Dřevní houby III. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2021.
Kuehneromyces mutabilis – opeňka měnlivá
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Kuehneromyces mutabilis – opeňka měnlivá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Kuehneromyces mutabilis – opeňka měnlivá
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Kuehneromyces mutabilis – opeňka měnlivá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Jiří Burel (2004): Otravy čepičatkami. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/2004.
Jiří Hlaváček, Miroslav Smotlacha (1998): Jedlé houby, které doporučujeme ke sběru. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/1998.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin