Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula taigarum
Poznámky
Klobouk je široký 40–110 (ve Skandinávii až 150) mm, sklenutý, postupně rozšířený, nakonec mírně prohloubený, vínově červený, červenohnědý až hnědofialový, brzy suchý a matný podobně jako slanečkově vonící holubinky ze skupiny holubinky révové (Russula xerampelina). Okraj klobouku je krátce rýhovaný. Pokožku lze sloupnout jen při okraji klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, s několika lupénky, později prořídlé, nažloutlé.
Třeň je válcovitý, velmi často i v dospělosti směrem k bázi rozšířený, 70–130 x 20–35 mm, karmínově růžový, na bázi bělavý, plný, v dospělosti houbovitě vycpaný.
Dužnina je bělavá, téměř neměnná, křehká. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový (3c).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 8–10 x 7–9,5 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Roste od srpna do října v podmáčených jehličnatých lesích pod smrky, často v rašeliníku. Jedná se o druh severní Evropy, podle GBIF byla nalezena v Německu nebo v Estonsku.
06.04.2026
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa