Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula pectinata
Poznámky
Klobouk je široký 30–70 mm, zprvu sklenutý, později ploše rozprostředný a ve středu prohloubený, žlutý, okrový, hnědý až šedohnědý, v dospělosti někdy rezavohnědě skvrnitý. Okraj klobouku je v dospělosti výrazně a dlouze rýhovaný, tenký. Pokožka je za sucha lesklá, někdy rozpraskaná, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše řídké, ke třeni úzce připojené, někdy krátce sbíhavé, s četnými lupénky, málo vidlené, žilkami propojené, nejprve smetanové, v dospělosti světle okrové, stářím rezavějící.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený nebo i rozšířený, v mládí pevný a plný, později až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bělavý, na bázi hnědě skvrnitý.
Dužnina je nejprve tuhá, později spíše křehká, bílá, pod pokožkou klobouku nažloutlá, žloutnoucí až hnědnoucí. Pach je nepříjemný, rybí, podobný pachu holubinky smrduté (Russula foetens). Chuť je palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný je prach smetanový (2b–2d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8 x 5–6 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky.
Roste od srpna do září, nehojně v listnatých lesích i mimo les pod habrem, duby, lípou, břízou.
21.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa