Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula pectinata

Poznámky

Klobouk je široký 30–70 mm, zprvu sklenutý, později ploše rozprostředný a ve středu prohloubený, žlutý, okrový, hnědý až šedohnědý, v dospělosti někdy rezavohnědě skvrnitý. Okraj klobouku je v dospělosti výrazně a dlouze rýhovaný, tenký. Pokožka je za sucha lesklá, někdy rozpraskaná, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše řídké, ke třeni úzce připojené, někdy krátce sbíhavé, s četnými lupénky, málo vidlené, žilkami propojené, nejprve smetanové, v dospělosti světle okrové, stářím rezavějící.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený nebo i rozšířený, v mládí pevný a plný, později až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bělavý, na bázi hnědě skvrnitý.
Dužnina je nejprve tuhá, později spíše křehká, bílá, pod pokožkou klobouku nažloutlá, žloutnoucí až hnědnoucí. Pach je nepříjemný, rybí, podobný pachu holubinky smrduté (Russula foetens). Chuť je palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný je prach smetanový (2b–2d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8 x 5–6 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky.
Roste od srpna do září, nehojně v listnatých lesích i mimo les pod habrem, duby, lípou, břízou.

21.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad