Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, hnědý, žlutohnědý, olivově hnědý nebo olivový, ve středu někdy až černohnědý, jindy s nepravidelnými okrovými skvrnami. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, občas zvlněný. Pokožka je za sucha matná, někdy při okraji vlnatě zčeřená ve stylu holubinky olivové (Russula olivacea), v dospělosti zdrsnělá, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, poměrně tlusté, 7–10 mm vysoké, ke třeni připojené, někdy s lupénky, některé u třeně nebo i blíže k okraji klobouku větvené, nejprve bělavé, v dospělosti světle okrové, na ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–90 x 10–25 mm, plný, později houbovitě vycpaný, v horní části ojíněný, podélně vrásčitý, bílý, vzácně lehce narůžovělý, poraněním a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tuhá, později houbovitá, bílá, na řezu nápadně žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně je při zasychání zřetelně slanečková, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – zelená, fenol – hnědá; guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2d) až okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–10 x 6,5–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Další význačné mikroskopické znaky: Vláknité buňky pokožky z okraje klobouku vykazují zduření některých terminálních buněk.
Roste od července do září, nehojně v listnatých nebo smíšených lesích, především pod duby a břízou, podle Svrček a kol. (1984) upřednostňuje kyselejší půdy.

07.12.2025