Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–60 (80) mm, zprvu polokulovitý, brzy sklenutý, později ploše rozprostřený až mírně prohloubený, někdy s nevýrazným středovým hrbolkem, v dospělosti na okraji krátce hrbolkatě rýhovaný, barevně velmi proměnlivý, nejvíce fialový, šedofialový, šedorůžový, hnědoolivový, někdy i nažloutlý. Pokožku lze snadno sloupnout do 1/2 až 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, křehké, bělavé až smetanové, často příčně žilkovaně propojené (anastomozované).
Třeň je mírně kyjovitý, 30–60 x 10–15 mm, bílý, brzy houbovitě vycpaný až dutý, na bázi žloutnoucí.
Dužnina je bílá, při poranění a stářím žloutnoucí. Vůně je ovocná (jablečná) až pelargoniová, chuť palčivá (podle Socha a kol. (2011) někdy téměř mírná).
Makrochemické reakce: lupeny a dužnina se podobně jako u holubinky jízlivé (Russula sardonia) působením čpavku zbarvují rychle do růžova, guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou tvořenou hustými ostnitými bradavkami, někdy propojenými tenkými hřebeny v nedokonalou síťku.
Roste od srpna do listopadu, nehojně v jehličnatých lesích, především pod jedlemi, méně často pod smrkem, na vlhkých až podmáčených stanovištích.

17.07.2025