Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula anatina
Poznámky
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–80 (100) mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený a uprostřed prohloubený, šedohnědý, šedomodrý nebo šedoolivový, někdy okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy laločnatě zprohýbaný. Pokožku lze sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku, v dospělosti je při okraji často políčkovitě rozpraskaná, podobně, i když méně výrazně jako u holubinky nazelenalé (Russula virescens).
Lupeny jsou spíše husté, obvykle s méně četnými lupénky, nejprve bělavé, později smetanové.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, bílý, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný.
Dužnina je bílá, při poranění mírně žloutnoucí nebo okrovějící. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/153).
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–8 x 4,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami.
Roste od července do října, nehojně v listnatých lesích především pod duby, podle Socha a kol. (2011) méně často i pod habry nebo buky. Upřednostňuje vápnité půdy.
30.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa