Klobouk je široký 50–100 (120) mm, zprvu kulovitý, později sklenutý, plochý nebo mělce prohloubený, žlutohnědý, uprostřed zpravidla tmavší, rezavě hnědý nebo šedohnědý. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, brzy výrazně uzlinatě rýhovaný. Pokožka je nejprve slizká, brzy však suchá, lze ji sloupnout asi do třetiny až poloviny poloměru.
Lupeny s kratšími lupénky jsou bělavé až krémové, v dospělosti s hnědorezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 20–30 mm, v dospělosti houbovitě vycpaný až téměř dutý, bělavý, později nahnědlý, často rezavohnědě skvrnitý.
Dužnina je bělavá, žloutnoucí. Pach je nepříjemný, žlukle olejovitý, ovšem o něco slabší než u holubinky smrduté (Russula foetens). Chuť v lupenech je středně palčivá, v jiných částech plodnice někdy téměř mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na bázi třeně (chromově, sírově) žlutá (2–3 minuty); FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–10 x 5,5–8,5 µm, se středně vysokými až vysokými bradavkami, někdy izolovanými, někdy pospojovanými krátkými hřebínky..
Roste od července do září, hojně v listnatých lesích (dub, bříza, buk).

28.12.2025