Klobouk je široký 50–150 mm, masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý až ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, barevně velmi proměnlivý – od světle růžové, přes odstíny modré, fialové až po olivově hnědou, okrově hnědou nebo šedozelenou, často nepravidelně skvrnitý, vzácně žlutozelený nebo celý žlutý, barva klobouku se mění s věkem plodnice. Okraj je zprvu podehnutý, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je často radiálně vrásčitá, vzácně při okraji rozpukaná podobně jako holubinka nazelenalá (Russula virescens), za sucha spíše lesklá, za vlhka slizká a lepkavá, lze ji sloupnout asi do třetiny poloměru klobouku.
Lupeny jsou poměrně husté, 5–10 mm vysoké, v mládí nápadně pružné, jakoby mastné (špekové), ke třeni připojené až krátce sbíhavé, někdy s několika lupénky (lupénky mohou být i četnější), u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bílé, později smetanové, ve stáří obvykle s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–100 x 20–40 mm, dlouho pevný a plný, postupně houbovitě vycpaný, v mládí téměř hladký, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý nebo zčásti nafialovělý, poraněním rezavějící.
Dužnina je dlouho tuhá, nakonec zvláště ve třeni houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku někdy nafialovělá, stářím slabě šednoucí. Vůně je nenápadná, chuť mírná, příjemně oříšková.
Makrochemické reakce: FeSO4 – téměř negativní, nakonec šedozelená; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/255).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–10 x 5–7 µm, s nízkou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od května do října, hojně, obvykle ve skupinách, v listnatých i jehličnatých lesích, například pod duby, buky nebo smrky.

08.12.2025