Atlas hub / Nálezy

holubinka Faustova
Russula faustiana Sarnari 1992

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Střední až velká holubinka.

Klobouk je široký 40–100 (120) mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený až prohloubený, bělavě našedlý, světle šedohnědý, někdy šedolivový, často s hnědými skvrnami. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti krátce rýhovaný. Pokožku lze sloupnout asi do 1/3 poloměru.

Lupeny jsou středně husté, bělavé až smetanové, nehojně vidlené.

Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později až komůrkovitý, bílý, ve dospělosti okrově skvrnitý.

Dužnina je bílá, při poranění okrovějící. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.

Makrochemické reakce: guajak – pomalu modrá.

Výtrusný prach je středně sytě smetanový (2b–2c).

Výtrusy jsou široce oválné, 6–8 x 5–6,5 µm, s nízkou až střední ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky.

Brvy pokožky klobouku jsou málo větvené, hojně přehrádkované, s buňkami (nápadně) širokými 8–12 (15) µm, terminální článek je delší a zúžený.

Výskyt

Roste od července do září, vzácně v listnatých lesích především (výhradně?) pod buky. Upřednostňuje zásadité půdy. Může být přehlížena a zaměňována za hojnější druhy holubinek.

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou světlé odstíny pokožky klobouku, smetanový výtrusný prach a pravděpodobně i růst pod buky. Pro přesné určení je vhodné nalezené plodnice mikroskopovat.

V podsekci Griseinae má nápadně široké buňky pokožky klobouku také holubinka tmavomodrá (Russula atroglauca), holubinka šedozelená (Russula pseudoaeruginea), holubinka mléčná (Russula galochroa) nebo holubinka vidlená (Russula subterfurcata). Jedná se o vzácnější druhy.

Holubinka tmavomodrá (Russula atroglauca) s šedomodrými odstíny na klobouku roste pod břízami a osikami.

Holubinka šedozelená (Russula pseudoaeruginea) roste pod duby.

Velmi světlou pokožku klobouku, často ovšem s lilákově růžovými odstíny, má holubinka mléčná (Russula galochroa) s (téměř) izolovaně bradavčitými výtrusy.

Holubinka vidlená (Russula subterfurcata) má výrazně vidlené lupeny a o něco menší výtrusy.

Holubinka Faustova může být praktickými houbaři zaměněna za světlejší formy holubinky mandlové (Russula vesca) nebo holubinky bukovky (Russula heterophylla), ty však mají bílý výtrusný prach.

Kuchyňské využití

Je jedlá a chutná, podobně jako holubinka doupňáková, pro vzácnost však kulinářsky nevýznamná.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Heterophyllae, subsekce Griseinae.

Literatura

Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha