Atlas hub / Nálezy

holubinka azurová
Russula azurea Bres. 1881

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 30–70 mm, tence až středně masitý, vyklenutý, později ploše rozprostřený nebo ve středu mělce prohloubený, obvykle šedofialový nebo růžově fialový, někdy s olivovými odstíny, uprostřed tmavší až téměř černý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je v mládí ojíněná, za sucha matná až sametová, uprostřed s drobnými krupičkami podobně jako holubinka tečkovaná (Russula vinosa). Pokožku lze sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, 4–8 mm vysoké, u třeně téměř volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 8–15 mm, pod kloboukem někdy rozšířený, nejprve plný, brzy pod tužší kůrou houbovitě vycpaný až dutý, podélně vrásčitý, bílý.

Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, při poranění a stářím někdy jen lehce žloutnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: FeSO4 10% – pomalu růžová.

Výtrusný prach je bílý nebo bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/250).

Výtrusy jsou široce eliptické, 7–9,5 x 5,5–8 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste nehojně v jehličnatých lesích (smrk, borovice), od středních nadmořských výšek. Červen až září.

Možná záměna

Holubinka ametystová (Russula amethystina) a holubinka Turkové (Russula turci) mají výrazně tmavší výtrusný prach a zbarvené jsou i lupeny starších plodnic.

Holubinka liláková (Russula lilacea) roste v listnatých lesích a má obvykle narůžovělý třeň. Liší se i ornamentikou výtrusů.

Kuchyňské využití

Jedlá holubinka, všestranně kuchyňsky upotřebitelná, pro relativní vzácnost a drobnější plodnice však kulinářsky nevýznamná.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Lilaceinae, subsekce Lilaceinae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek
Russula azurea – holubinka azurová