Atlas hub / Nálezy

holubinka azurová
Russula azurea Bres. 1881

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Popis

Klobouk je široký 30–70 mm, tence až středně masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený nebo ve středu mělce prohloubený, obvykle šedofialový nebo růžově fialový, někdy s olivovými odstíny, uprostřed tmavší až téměř černý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je v mládí ojíněná, za sucha matná až sametová, uprostřed s drobnými krupičkami podobně jako holubinka tečkovaná (Russula vinosa). Pokožku lze sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, 4–8 mm vysoké, u třeně téměř volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, bílé.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 8–15 mm, pod kloboukem někdy rozšířený, nejprve plný, brzy pod tužší kůrou houbovitě vycpaný až dutý, podélně vrásčitý, bílý.

Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, při poranění a stářím někdy jen lehce žloutnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: FeSO4 – pomalu růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá..

Výtrusný prach je bílý nebo bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/250).

Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 5,5–8 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste od června do září, nehojně, v jehličnatých lesích (smrk, borovice) od středních nadmořských výšek.

Možná záměna

Holubinka ametystová (Russula amethystina) a holubinka Turkové (Russula turci) mají výrazně tmavší výtrusný prach a zbarvené jsou i lupeny starších plodnic.

Holubinka liláková (Russula lilacea) roste v listnatých lesích a má obvykle narůžovělý třeň. Liší se i ornamentikou výtrusů.

Kuchyňské využití

Jedlá holubinka, všestranně kuchyňsky upotřebitelná, pro relativní vzácnost a drobnější plodnice však kulinářsky nevýznamná.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Lilaceinae, subsekce Lilaceinae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha
Russula azurea – holubinka azurová
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek
Russula azurea – holubinka azurová