rosolovka
Phaeotremella frondosa (Fries) Spirin & V. Malysheva 2018
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: Tremellomycetes
Řád: rosolovkotvaré (Tremellales)
Čeleď: Phaeotremellaceae
Rod: Phaeotremella
Synonyma
Tremella frondosa Fr. 1822
Popis
Plodnice je široká 40–120 mm, až 50 mm vysoká, mozkovitá až laločnatě zprohýbaná, průstvitně hnědožlutá, později rezavě hnědá až hnědá, při vysychání až tmavě hnědočerná.
Hymenium je na celém vnějším povrchu plodnice.
Dužnina je za vlhka pružná a rosolovitá, za suchého počasí tuhá. Vysušené plodnice po zvlhčení znovu z větší části nabývají původní tvar a konzistenci.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, kapkovité, 8–12 x 6–9 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Za vlhkého počasí roste prakticky po celý rok na odumřelých větvích, kmenech a pařezech listnatých stromů (dub, buk, bříza). Parazituje na plodnicích pevníků, zejména pevníku korkovitého (Stereum rugosum).
Možná záměna
Na jehličnanech roste vzácná, makroskopicky velmi podobná rosolovka listovitá (Phaeotremella foliacea), parazitující na pevníku krvavějícím (Stereum sanguinolentum). Dříve nebyla od Phaeotremella frondosa rozlišována.
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) má plodnice většinou zářivě zlatožluté.
Někdy se může (vzdáleně) podobat shlukům plodnic ucha Jidášova (Auricularia auricula-judae).
Mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) je houba vřeckovýtrusá, mikroskopicky zcela odlišná.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba, údajně ji však někteří houbaři konzumují.
Poznámky k systematice
V novějším pojetí je rosolovka listovitá zařazena do rodu Phaeotremella a původní druh je rozdělen na rosolovku listovitou (Phaeotremella foliacea) rostoucí na jehličnanech a parazitující především na pevníku krvavějícím (Stereum sanguinolentum) a rosolovku (Phaeotremella frondosa) z listnáčů parazitující především na pevníku korkovitém (Stereum rugosum).
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal