rosolovka mozkovitá
Tremella mesenterica Retz. 1769
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: Tremellomycetes
Řád: rosolovkotvaré (Tremellales)
Čeleď: rosolovkovité (Tremellaceae)
Rod: rosolovka (Tremella)
Synonyma
Hormomyces aurantiacus Bonord. 1851
Tremella lutescens Pers. 1798 Pers. 1798
Tremella mesenterica lutescens (Pers.) Pers. 1822 (Pers.) Pers. 1822
Popis
Plodnice je široká 10–40 (60) mm, laločnatě zprohýbaná, mozkovitá, většinou nápadně zlatožlutá, vzácněji bělavá, lesklá a průsvitná.
Dužnina je za vlhka rosolovitá a pružná, za suchého počasí vysychá, po opakovaném zvlhnutí se rosolovitá konzistence obnovuje.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou dvojího typu. Pohlavní výtrusy (basidiospory) jsou široce oválné až téměř kulovité, 10–15 x 7–12 μm, hladké. Nepohlavní výtrusy (konidie) jsou drobné, téměř kulovité, 3–5 x 2,5–4 μm. Podle Holec a kol. (2012) se nepohlavní výtrusy tvoří dříve, v pozdějších stádiích jsou často produkovány pohlavní i nepohlavní výtrusy současně.
Bazidie jsou obvykle 4výtrusé, podélně přehrádkované, se sterigmaty dlouhými až 40 μm.
Výskyt
Roste místy hojně, za příznivých podmínek po celý rok na odumřelých větvích listnatých stromů (dub, habr, vrba, lípa). Parazituje na myceliu a plodnicích kornatcovitých hub rodu Peniophora.
Možná záměna
Velmi podobná rosolovka (Tremella aurantia) parazituje na pevnících a má výrazně menší výtrusy.
Rosolovka listová (Tremella foliacea) je zbarvena (jantarově) hnědě.
Kuchyňské využití
Jako jedlá houba je bezvýznamná, byly však prokázány její léčivé účinky – posiluje imunitu, má protirakovinné a protialergické účinky.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal