boltcovitka ucho Jidášovo
Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél. 1886
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleď: boltcovitkovité (Auriculariaceae)
Rod: boltcovitka (Auricularia)
Synonyma
Auricula auricularis (Gray) Kuntze 1891
Auricula tremellosa (Fr.) Kuntze 1898
Auricularia albicans Berk. 1872
Auricularia auricula (L.) Underw. 1902
Auricularia auricularis (Gray) G.W. Martin 1943
Auricularia lactea 1913
Auricularia sambuci Pers. 1822
Auricularia tremellosa (Fr.) Pat. 1887
Exidia auricula-judae (Bull.) Fr. 1822
Gyraria auricularis Gray 1821
Hirneola auricula (L.) H. Karst. 1880
Hirneola auricula-judae (Bull.) Berk. 1860
Hirneola auricularis (Gray) Donk 1949
Laschia tremellosa Fr. 1849
Merulius auricula (L.) Roth 1788
Peziza auricula (L.) Lightf. 1777
Peziza auricula-judae (Bull.) Bolton 1790
Tremella auricula L. 1753
Tremella auricula-judae Bull. 1789
Tremella caraganae (Pers.) H. Mart. 1812
Popis
Klobouk je široký 30–120 mm, 1–3 mm tlustý, temenem nebo bokem úzce přirostlý k substrátu, v mládí pohárovitý, miskovitý až mušlovitý, později nepravidelně zprohýbaný (zvlněný), červenohnědý, za sucha někdy až černý. Svrchní sterilní strana je plstnatá až zrnitá, později olysávající, vrásčitá.
Rouško na vnitřní straně plodnice je hladké nebo nepravidelně žilnaté, zbarvené podobně jako klobouk nebo světlejší, někdy poprášené bílým výtrusným prachem, matné, ojíněné.
Třeň je jen v náznaku slabě vyvinutý nebo chybí.
Dužnina je za vlhka pružná, ztuha rosolovitá, po zaschnutí tvrdá a křehká, po opětovném zvlhnutí se pružnost obnovuje, červenohnědá, za sucha téměř černá. Dužnina je prakticky bez vůně a chuti.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité nebo úzce ledvinovité, 13–22 x 5–7 µm, hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste celoročně, za déletrvajícího vlhkého počasí hojně, jednotlivě, ve skupinách i trsech, na živém i mrtvém dřevě listnatých stromů (javor, jasan, vrba, buk, olše aj.), především však na černém bezu, výjimečně i na jehličnanech (smrk). Prodává se sadba a ucho Jidášovo si můžete dokonce sami vypěstovat.
Možná záměna
Méně zkušený houbař by by ji mohl zaměnit za některou z řasnatek rostoucích na tlejícím dřevě, například za řasnatku hnědou (Peziza badia). Řasnatky mají miskovité plodnice (apothecium), obvykle s krátkým třeněm. Patří mezi houby vřeckovýtrusé (Ascomycota).
Mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum) vytváří drobnější plodnice s bělavě plstnatýou vnější stranou.
Boltcovitka mozkovitá (Auricularia mesenterica) má klobouk pásovaný, výrazně plstnatý a rouško často s fialovými odstíny. Bývá také o něco masitější.
Existuje i vzácná bílá forma boltcovitka ucho Jidášovo bílé (Auricularia auricula-judae var. lactea) s čistě bílými plodnicemi
Kuchyňské využití
Jedlá houba se specifickým použitím, žádaná pro svoji zvláštní chrupavčitou konzistenci. Uplatní se zejména v čínské kuchyni.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Martin Slavičínský, Petr Souček, Karel Tejkal, Radim Dvořák