Atlas hub / Nálezy

řasnatka hnědá
Peziza badia Pers. 1800

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)

Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)

Čeleď: kustřebkovité (Pezizaceae)

Rod: řasnatka (Peziza)

Synonyma

Aleuria badia (Persoon) Gillet 1879

Galactinia badia (Pers.) Arnould 1893

Legaliana badia (Pers.) Van Vooren 2020

Plicaria badia (Pers.) Fuckel 1870

Pustularia badia (Pers.) Lambotte 1887

Scodellina badia (Pers.) Gray 1821

Popis

Plodnice typu apothécium jsou široké 20–100 mm, nejprve téměř kulovité, později nepravidelně miskovité, v dospělosti často se zvlněným okrajem. Hymenium na vnitřní straně plodnice je hladké, rezavě (růžově) hnědé, hnědé až černohnědé, někdy s olivovými nebo nafialovělými odstíny. Vnější neplodná část je jemně vločkatě zrnitá, otrubičnatá, zbarvená obdobně jako hymenium.

Třeň chybí nebo je jen naznačen.

Dužnina je červenohnědá, křehká, lámavá, bez výraznější chuti, nebo zápachu.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 16–19 x 9–11 µm, se síťovitou ornamentikou, ve které převládají podélné hřebínky, většinou se dvěma tukovými kapkami.

Vřecka jsou oktasporická, 300–330 x 15 µm. Konce vřecek jsou amyloidní (v Melzerově činidle se zbarvují modře). Parafýzy jsou válcovité na konci mírně kyjovitě rozšířené.

zralé výtrusy (H2O)
vřecka s výtrusy (Melzerovo činidlo)

Výskyt

Je to jedna z nejhojnějších řasnatek. Roste od června do října, obvykle ve skupinách nebo ve srostlicích, prakticky ve všech typech lesů, především poblíž cest, nebo může vyrůst i na starých spáleništích.

Možná záměna

Makroskopicky podobných druhů řasnatek existuje celá řada, pro bezpečné určení je třeba nálezy mikroskopovat. Pro řasnatku hnědou (Peziza badia) jsou určujícím znakem výtrusy se síťovanou ornamentikou a dvěma tukovými kapkami.

Velmi podobná je řasnatka mokřadní (Peziza limnaea). Má o něco delší a užší výtrusy (17–21 x 9–10 µm) s bradavčitou ornamentikou, s bradavkami jen někdy propojenými krátkými nebo tenkými hřebínky. Roste na velmi vlhkých stanovištích.

Řasnatka olivově hnědá (Peziza phyllogena) má olivově hnědé hymenium a větší, jemně bradavčité výtrusy.

Podobná řasnatka stlačená (Peziza depressa) roste na obdobných stanovištích, má však izolovaně bradavčité výtrusy.

Řasnatka hnědočerná (Peziza brunneoatra) vytváří drobnější plodnice do průměru 30 mm. Ornamentiku výtrusů tvoří bradavky propojené neúplnou síťkou.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich foto Radim Dvořák

Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Radim Dvořák, Karel Tejkal

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Peziza badia – řasnatka hnědá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Peziza badia – řasnatka hnědá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Peziza badia – řasnatka hnědá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha