Atlas hub / Nálezy

liška obecná
Cantharellus cibarius Fr. 1821

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: liškotvaré (Cantharellales)

Čeleď: liškovité (Cantharellaceae)

Rod: liška (Cantharellus)

Synonyma

Cantharellus alborufescens (Malençon) Papetti & S. Alberti 1999

Cantharellus edulis Sacc. 1916

Cantharellus neglectus (M. Souché) Eyssart. & Buyck 2000

Cantharellus rufipes Gillet 1874

Cantharellus vulgaris Gray 1821

Popis

Klobouk je široký 10–60 (100) mm, nejprve sklenutý, postupně plochý, prohloubený až nálevkovitý. Pokožka klobouku je suchá, žlutá až žloutkově (oranžově) žlutá, v mládí bělavě ojíněná. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti velmi často tenký a zvlněný.

Lišty jsou poměrně silné a dlouze sbíhají na třeň. Jsou často větvené a příčně pospojované (anastomozované), zbarveny jako klobouk.

Třeň je nepravidelně válcovitý, 20–80 x 5–20 mm, směrem k bázi často zúžený, zbarvený uniformě jako ostatní části plodnice.

Dužnina je bělavá až žlutavá, pevná a pružná. Vůně je lehká, příjemná. Chuť je mírně kořenitá, někdy natrpklá.

Výtrusy jsou elipsoidní, 7–10 x 4–6,5 µm, bezbarvé, hladké.

Výskyt

Liška obecná bývala velmi hojná. V 80. a 90. letech minulého století na mnoha místech prakticky vymizela, ale v posledních desetiletích je opět hojnější. Roste od června do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, nejhojněji ve smrčinách od středních poloh výše.

Možná záměna

Liška bledá (Cantharellus pallens) vytváří obvykle robustnější, světleji zbarvené plodnice. Roste pod listnáči.

Liška ametystová (Cantharellus amethysteus) má na pokožce klobouku fialové odstíny, případně až šupinky.

Liška Friesova (Cantharellus friesii) vytváří tenčí, živě oranžové plodnice. Roste především v bučinách.

Méně zkušený houbař může lišky zaměnit také za lištičku pomerančovou (Hygrophoropsis aurantiaca), která má živě oranžové pravé lupeny a roste v opadu nebo na tlejícím dřevě jehličnanů. Husté pravé lupeny také mají strmělky, například hojná strmělka přehrnutá (Lepista flaccida) nebo strmělka nálevkovitá (Infundibulicybe gibba). V obou případech jsou lupeny strmělek bělavé, světlejší než pokožka klobouku.

Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum) má ostnité hymenium.

Kuchyňské využití

Liška obecná je hodnotná jedlá houba dobře snášející transport a krátkodobé skladování. Proto je jedním z důležitých celosvětově obchodovaných volně rostoucích druhů hub. Ostatní druhy rodu Cantharellus jsou také jedlé.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Kříž M. (2018): Naše masité lišky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2018.
Vít A., Socha R. (2018): Naše jedlé houby 12 - Lišky, lišáky a stročky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/2018.
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Cantharellus cibarius – liška obecná
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Cantharellus cibarius – liška obecná
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Cantharellus cibarius – liška obecná
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin