muchomůrka růžovka
Amanita rubescens Pers. 1797

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: muchomůrkovité (Amanitaceae)
Rod: muchomůrka (Amanita)
Synonyma
Amplariella rubescens (Pers.) E.-J. Gilbert 1941
Limacium rubescens (Pers.) J. Schröt. 1889
Popis
Klobouk je masitý, široký 50–200 mm, v mládí je polokulovitý, později nízce vyklenutý, ve stáří plochý, mírně zvlněný, na okraji lehce rýhovaný. V mládí je zbarven světle růžově nebo má pleťové odstíny, později je až červenohnědý. Povrch klobouku je pokryt bělavými nebo načervenalými bradavkami.
Lupeny jsou vysoké a husté, volně připojené ke třeni. V mládí jsou zakryté bílým závojem, mají bílou barvu, později růžoví, ve stáří mohou být červeně skvrnité.
Třeň je válcovitý, 60–180 x 15–50 mm, v mládí plný, později s vatovitou výplní až dutý. Má bílou, narůžovělou nebo nažloutlou barvu. Dole je hlízovitě rozšířený s několika řadami bradavek, hlíza má většinou načervenalou barvu, jak se zabarvuje při poškození larvami hmyzu. Pochva chybí. Prsten je velký, umístěný v horní části třeně, je bílý, široký, blanitý, na svrchní straně hustě podélně rýhovaný.
Dužnina je bílá, na řezu slabě červenající. Chuť i vůně je příjemně houbová.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou bezbarvé, široce elipsoidní, 7–10,5 x 5–7 µm, tenkostěnné, hladké, amyloidní.
Výskyt
Vyrůstá hojně v červnu až listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, v parcích a alejích, od nížin až vysoko do hor. Často ji najdeme i za suššího počasí.
Možná záměna
Je zaměnitelná s muchomůrkou šedivkou (Amanita excelsa), která je jedlá, ale i s jedovatými druhy, jako jsou muchomůrka červená (Amanita muscaria) a muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) – ta se odlišuje se od růžovky především tím, že má zřetelnou polovolnou pochvu, hladký prsten a při poškození nerůžoví.
Kuchyňské využití
Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolysin, který rozkládá červené krvinky. Hemolysin je termolabilní, při tepelné úpravě se ničí. Tepelně zpracovaná růžovka má výtečnou chuť, hodí se k nejrůznějším kuchyňským úpravám.
Autorství textů: Věra Svobodová, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Markéta Vlčková, Oldřich Jindřich, Petr Souček, Karel Tejkal