Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula pubescens
Poznámky
Klobouk je široký 40–120 mm, masitý, nejprve polokulovitý, později sklenutý, ploše rozprostřený a uprostřed široce prohloubený, barevně dosti proměnlivý, (vínově) červenohnědý, oranžově hnědý, hnědoolivový, někdy s fialovými odstíny, uprostřed někdy žlutookrový. Okraj klobouku je v dospělosti spíše nerýhovaný. Pokožka je za vlhka lepkavá a lesklá, při zasychání matná, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté a tenké, smetanové, později světle okrové, poškozením nebo stářím šednoucí.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–100 x 15–30 mm, bílý.
Dužnina je bílá, pevná, při poranění a na řezu pomalu šednoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, příjemná.
Makrochemické reakce: guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový až světle žlutý (3c–4a).
Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–12 x 6,5–9,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami někdy téměř izolovanými, jindy propojenými tenkými hřebínky vytvářejícími neúplnou síťku.
Podle Kibby (2012) v pokožce klobouku chybí dermatocystidy.
Roste od srpna do října pod břízami. Hojná je ve Skandinávii, nalezena byla například v Kanadě nebo ve Velké Británii.
20.03.2026
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa