Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula integriformis
Poznámky
Klobouk je široký 50–80 mm, podle Sarnari (2005) 50–80 (130) mm, zprvu polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a uprostřed široce prohloubený, červenohnědý, žlutohnědý, někdy s fialovými nebo olivovými odstíny. Okraj klobouku je v dospělosti jen krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za vlhka lesklá, za sucha matná, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku, někdy i více.
Lupeny jsou spíše husté, s několika lupénky, málo větvené, v dospělosti žluté.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 (120) x 15–25 mm, bílý, někdy po jedné straně narůžovělý nebo načervenalý, v mládí pevný a plný, později pod tuhou kůrou houbovitý.
Dužnina je pevná, bílá, při poranění někdy okrovějící. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, výjimečně v lupenech mladých plodnic mírně štiplavá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – rychle modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4c–4d).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5,5–7,5 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou tvořenou víceméně izolovanými bradavkami.
Roste v srpnu a září pod smrky. Popsána byla z Itálie, ale většina nálezů pochází ze Skandinávie. U nás se může objevit ve vyšších polohách.
10.01.2026
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa