Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula hydrophila
Poznámky
Klobouk je široký 30–65 (80) mm, nepříliš masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, červený, růžově červený nebo růžový, uprostřed někdy krémový, občas s lehkým olivovým odstínem, ve vlhku v dospělosti někdy celý bělavě nebo krémově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nepříliš výrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku, někdy i více, až téměř ke středu.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, 3–5 mm vysoké, značně křehké, u třeně úzce připojené až volné, někdy s několika lupénky nebo větvené, žilkami propojené, bílé, s rovným ostřím, v dospělosti někdy zvlněné, šednoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 (70) x 7–15 (20) mm, v mládí plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, v dospělosti za vhlka šednoucí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá. Vůně je nevýrazná nebo ovocná, chuť je dosti palčivá, většinou však o něco méně než u holubinky vrhavky (Russula emetica).
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/255).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9 x 5,5–7 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od července do září, roztroušeně, především na vlhkých (podmáčených) stanovištích, často v porostech rašeliníku, pod smrky, pravděpdobně i pod břízami.
16.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa