Klobouk je široký 50–100 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu až široce prohloubený, bělavý, později šedavě hnědý, nakonec téměř černý. Okraj je v mládí podehnutý, ostrý, až do dospělosti nerýhovaný. Pokožka klobouku je za sucha matná, téměř neslupitelná nebo slupitelná jen obtížně blízko u okraje klobouku, nejvýše do 1/4 poloměru.
Lupeny jsou husté, široké jen 4–7 mm, křehké, s četnými lupénky, větvené, u třeně úzce přirostlé až volné, bělavé, později smetanové nebo narůžovělé, při poranění černající.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–30 mm, válcovitý, plný, bělavý, později šedý až černý.
Dužnina je tuhá, bílá, na řezu nečervená, rovnou šedne až černá. Vůně je slabě ovocná, chuť ve třeni mírná, v lupenech palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová, pomalu černozelená; fenol – červená; guajak – ne příliš rychle (dle Socha a kol. (2011) rychle a intenzivně) modrá nebo modrozelená.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející neúplnou nebo téměř úplnou síťku.
Terminální hyfy pokožky klobouku obsahují vakuoly s tmavým pigmentem, dermatocystidy chybí.
Roste vzácně od července do září v listnatých (buk, dub) i jehličnatých lesích (smrk, jedle) na vlhkých zásaditých nebo neutrálních půdách.

30.09.2025