Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula subterfurcata
Poznámky
Klobouk je široký 35–60 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, někdy téměř pupkovitě prohloubený, později rozložený a uprostřed (jen) ploše prohloubený, (slonovinově) bělavý, s okrovými nebo šedoolivovými odstíny, od okraje vybledající, někdy rezavě skvrnitý. Okraj klobouku je u stárnoucích plodnic nevýrazně rýhovaný. Pokožka je matná až sametová, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, nízké, ke třeni úzce připojené, hojně vidlené a někdy vzájemně příčně propojené (anastomozované), bělavé, v dospělosti smetanové, ve stáří s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 8–15 mm, na bázi zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v horní části ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bělavý.
Dužnina je spíše tuhá, bělavá, stářím ve třeni hnědorezavějící. Vůně je nevýrazná, chuť je zcela mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d) , dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/153).
Výtrusy jsou široce oválné, 5–7,5 x 4,5–6,5 µm, s nízkou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými spojenými krátkými či delšími hřebínky.
Brvy pokožky klobouku jsou málo větvené, hojně přehrádkované, s buňkami širokými 4–9 µm.
Roste od července do září, vzácně v listnatých lesích (buk, dub). Upřednostňuje vápnité půdy.
29.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa