Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula olivascens
Poznámky
Klobouk je široký 30–70 mm, výjimečně i větší (například Sarnari (2005) uvádí až 120 mm), v mládí sklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, obvykle olivově žlutý až olivově šedozelený, někdy však i hnědoolivový, vínový, narůžovělý nebo nafialovělý. Okraj klobouku je dlouho podehnutý, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou v mládí spíše husté, brzy křehké, ke třeni zaobleně připojené, některé vidlené, nejprve bělavé nebo smetanové, nakonec oranžově žluté.
Třeň je válcovitý, 60–100 x 10–20 mm, na bázi kyjovitě rozšířený, jindy zúžený, brzy houbovitě vycpaný až dutý, ojíněný, později jemně podélně vrásčitý, bílý, stářím na bázi žloutnoucí nebo hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká, bílá, žloutnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/153/51).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 8–11 x 7–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října, nehojně až vzácně v jehličnatých lesích především pod smrky, upřednostňuje zásadité půdy v pahorkatinách.
17.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa