Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula lilacinocremea
Poznámky
Klobouk je široký 30–50 mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, světle růžově fialový, okrově až žlutě vybledající, někdy až bělavý. Okraj klobouku je v dospělosti výrazně uzlinatě rýhovaný, často zvlněný, někdy laločnatý nebo rozpraskaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, křehké, obvykle s několika lupénky, ke třeni zaobleně připojené, některé vidlené, nejprve bělavé, nakonec okrové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–50 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný až dutý, křehký, bělavý, šedě okrovějící, na bázi reznoucí.
Dužnina je nejprve spíše tuhá, brzy houbovitá, bělavá, poraněním žloutnoucí až okrovějící. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je okrový až světle žlutý (3d–4a).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebíky vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Roste od června do září, nehojně v listnatých lesích a parcích především pod duby a lípami. Málo dokladovaný druh, může být přehlížena.
17.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa