Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula laeta
Poznámky
Klobouk je široký 30–70 mm, zprvu sklenutý, později ploše rozložený až mírně prohloubený, červený, růžově nebo oranžově červený, od středu okrově nebo žlutě vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, někdy jemně vrásčitá, za vlhka mírně lepkavá a lesklá, slupitelná asi do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené až připojené, obvykle s několika lupénky, žilkami propojené, nejprve smetanové, v dospělosti až žluté.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–60 x 10–15 mm, v mládí plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy trochu našedlý, vzácně částečně narůžovělý.
Dužnina je bílá, barevně téměř neměnná. Vůně je jemně ovocná až pelargoniová, někdy mírně pryskyřičná (cedrové dřevo). Chuť je mírná, někdy v lupenech nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – středně rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4c, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) jen 4a).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–9 x 5,5–8 µm, se středně vysokou ornamentikou, většinou s izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od července do října, vzácně v listnatých lesích (dub, habr, kaštanovník). Upřednostňuje zásadité půdy nižších poloh.
09.07.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa