Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula rubroalba
Poznámky
Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 60–120 mm, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozložený a uprostřed mělce prohloubený, obvykle živě červený, někdy narůžovělý, od středu krémově, okrově nebo téměř bělavě (slonová kost) vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná (nikdy sametová), někdy zvrásněná, za vlhka hladká a lesklá, slupitelná jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, pevné, později křehké, ke třeni připojené až nepatrně sbíhavé, některé vidlené, nejprve smetanové, nakonec žluté až naoranžovělé, s rovným, stejně zbarveným ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 15–20 mm, v horní části někdy rozšířený, v mládí pevný, později houbovitě vycpaný, bílý, stářím šednoucí, na bázi s hnědými skvrnami.
Dužnina je bílá, poraněním šednoucí až šedohnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je žlutý (4d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/153/51).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5,5–8 µm, s nízkou až střední ornamentikou (0,4–0,6 μm) s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od června do září, vzácně v teplých listnatých lesích pod duby, buky nebo kaštanovníky.
25.07.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa