Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula pseudoaeruginea
Poznámky
Klobouk je široký 40–90 mm, v mládí polokulovitý, brzy ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, světle šedozelený, olivově hnědošedý, někdy i bělavý (Russula pseudoaeruginea f. galochroa Sarnari). Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, ve středu někdy trochu lesklá, někdy trochu radiálně vrásčitá, za vlhka hladká a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, v dospělosti křehké, ke třeni připojené, některé vidlené, smetanové až máslové.
Třeň je válcovitý, 30–50 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, bílý, od báze někdy hnědě skvrnitý.
Dužnina je bílá. Vůně je nenápadná nebo mírně ovocná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 5–7 µm, s nízkou až střední ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími někdy dost neúplnou síťku.
Důležitým znakem jsou hojně septované hyfy pokožky klobouku, široké 4–10 µm, často s prodlouženým terminálním článkem.
Roste od července do září, vzácně v listnatých lesích, především pod duby. Upřednostňuje vlhčí lokality. Podle Socha a kol. (2011) nalezena na Kozích hřbetech nad Úněticemi.
24.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa