Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula stenotricha
Poznámky
Klobouk je široký 50–80 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, šedozelený, olivově zelený, od středu žlutě až okrově vybledající, brzy s rezavými skvrnami. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo zdrsnělá, lze ji sloupnout do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené, často vidlené, nejprve smetanové, nakonec okrové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 50–70 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený, zprvu pevný a plný, později houbovitě vycpaný, bílý, na bázi okrovějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, poraněním mírně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle růžově oranžová, guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2b–2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Podle Socha a kol. (2011) jsou brvy pokožky klobouku široké pouze 2,5–3,5 (4) μm, přehrádkované, válcovité, převážně s pozvolna ztenčeným až zašpičatělým terminálním článkem.
Roste od května do září, vzácně v listnatých lesích především pod duby, lípami a břízami.
25.08.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa