Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula insignis
Poznámky
Klobouk je široký 40–70 (90) mm, v mládí sklenutý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, šedohnědý, žlutohnědý, často dlouze, vláknitě a na okraji uzlinatě rýhovaný. Pokožku lze sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou bělavé až smetanové, ve stáří obvykle s rezavými skvrnami, jen vzácně s lupénky, u třeně někdy větvené.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 10–20 mm, brzy houbovitě vycpaný až dutý, bělavý, šednoucí, na bázi téměř vždy nažloutlý.
Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná, někdy nakyslá nebo pelargoniová. Chuť je mírná, někdy však nepříjemná.
Makrochemické reakce: KOH – na bázi třeně červená; FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – středně rychle, někdy pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami nehojně pospojovanými krátkými hřebínky.
Roste od července do října, nehojně, pod listnáči, především pod duby, v lesích, parcích, na hrázích rybníků. Upřednostňuje křemičité a vápnité půdy.
16.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa