Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula laricina
Poznámky
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 30–70 mm, v mládí polokulovitý nebo sklenutý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, někdy s nevýrazným středovým hrbolkem, vínově červený, červenofialový, šedofialový, někdy i celý žlutý či okrově hnědý, případně s olivovými odstíny. Okraj klobouku je nejprve hladký, v dospělosti dlouze hrbolkatě rýhovaný. Pokožka je za sucha jemně zrnitá, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná více jak do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše řídké, křehké, u třeně téměř volné, některé vidlené, žilkami propojené, nejprve smetanové, nakonec žluté až naoranžovělé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný až dutý, křehký, podélně vrásčitý, bílý, stářím šednoucí.
Dužnina je křehká, bělavá, vlhkem a stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná nebo mírně ovocná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4d, podle Socha a kol. (2011) někdy až 4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/184/104).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 6–8 µm, se středně vysokou ornamentikou a bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky.
Roste od srpna do září, nehojně v jehličnatých a smíšených lesích pod modříny, vzácně pod smrkem.
27.07.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa