Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula favrei
Poznámky
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený a ve středu mírně prohloubený, hnědý, rezavě hnědý, kaštanově hnědý, purpurově hnědý, ve středu tmavší, někdy téměř černý, ve stáří vybledající, s okrovými nebo olivovými odstíny. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožku lze sloupnout od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, 3–7 mm vysoké, nejprve smetanové, později bledě okrové, po poranění a stářím hnědnoucí, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–90 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, bělavý, někdy narůžovělý, po poranění a ve stáří nahnědlý.
Dužnina je bělavá, při poranění výrazně hnědnoucí. Vůně je u čerstvých plodnic nevýrazná, při zasychání postupně slanečková. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – šedozelená; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je okrový až žlutý (3c–4a).
Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–11 x 6,5–9 µm, se středně vysokou až vysokou ornamentikou, s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami.
Roste od července do září v jehličnatých lesích (smrk, borovice, modřín) na kyselých půdách, místy pravděpodobně hojně. Upřednostňuje podhorské a horské polohy.
12.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa