Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula exalbicans
Poznámky
Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, růžově červený, ve středu někdy nazelenalý, nepravidelně skvrnitý, brzy bělavě, žlutě nebo světle okrově vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, často zvlněný. Pokožka je za sucha hladká, ve středu někdy radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, 3–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy nepatrně sbíhavé, obvykle s četnými lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až sytě smetanové, ve stáří našedlé.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, výjimečně zčásti narůžovělý, stářím šednoucí nebo na bázi okrovějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírně palčivá, zejména v lupenech.
Makrochemické reakce: FeSO4 – šedorůžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od června do října, místy hojně, na světlejších stanovištích v listnatých lesích a parcích, především pod břízami a osikami, často v trávě.
10.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa