Klobouk je široký 80–120 (150) mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, dlouho sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, vínově červený, hnědofialový, hnědý, ve středu někdy téměř černý nebo naopak světle okrově skvrnitý, ojediněle z větší části či zcela bledě okrový, žlutookrový nebo zelenožlutý. Okraj klobouku je zprvu podehnutý, hladký, v dospělosti vzácně krátce a nevýrazně rýhovaný, často zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha spíše lesklá, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka slizká, lepkavá až rosolovitá, lze ji sloupnout jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později trochu prořídlé, 4–10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové a na ostří okrovějící, v mládí někdy ronící kapky tekutiny.
Třeň je kyjovitý, zřídka válcovitý, 40–80 x 20–35 mm, obvykle pod kloboukem mírně rozšířený, dlouho pevný a plný, později pod tvrdou kůrou houbovitě vycpaný, spíše hladký, nejprve bělavý, brzy žloutnoucí nebo okrovějící, od báze hnědnoucí.
Dužnina je dlouho tuhá, nakonec houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku někdy načervenalá, stářím hnědnoucí nebo rezavějící. Vůně je nevýrazná, u dospělých plodnic udávána jako slabě ředkvová nebo medově ovocná, chuť je mírně palčivá, zejména v lupenech. Báze třeně působením KOH rychle zrezne nebo zčervená.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – světle hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulaté, 7,5–11 x 6–9,5 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Roste od srpna do září, místy hojně v jehličnatých a smíšených lesích, obvykle pod staršími vzrostlými smrky nebo jedlemi, upřednostňuje jílovité půdy od středních poloh výše.

31.12.2025