Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula versicolor

Poznámky

Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, sklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně většinou nevýrazný, přestože značně proměnlivý - narůžovělý, nafialovělý, šedohnědý nebo olivově okrový, u starších plodnic obvykle vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná nebo (spíše ve středu) mírně lesklá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 2/3 poloměru, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, tenké, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo zaobleně připojené, někdy s několika lupénky, nejprve bílé, postupně okrovějící, na poraněných místech hnědnoucí nebo rezavějící.
Třeň je štíhlý, válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 10–15 mm, brzy houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoutcí.
Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bělavá, postupně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná, chuť zprvu mírná, po delší době až středně palčivá, zejména v lupenech.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je okrový (3a–3c).
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–9 x 4–6,5 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Roste od června do října, poměrně hojně pod břízami, často v trávě, Sarnari (2005) uvádí možný růst i pod borovicemi nebo smrky. Upřednostňuje kyselejší půdy.

29.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad