Klobouk je široký 30–90 mm, masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, od růžových odstínů po vínově červenou, růžově fialovou, místy hnědou až hnědoolivovou, uprostřed obvykle tmavší až téměř černý. Okraj klobouku je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až ojíněná, za vlhka slizká až rosolovitá, lze ji sloupnout asi od 1/2 do 2/3 poloměru.
Lupeny jsou středně husté, 5–9 mm vysoké, křehké, u třeně téměř volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, nejprve bělavé, v dospělosti okrové.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, v dospělosti dutý, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy po straně narůžovělý, za vlhka na bázi žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy houbovitá, bílá, při poranění a za vlhka žloutnoucí nebo okrovějící. Vůně je nenápadná, na bázi třeně však někdy výrazně jodoformová, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá, téměř negativní.
Výtrusný prach je okrový až žlutý (3d–4a).
Výtrusy jsou eliptické, 7,5–9,5 x 6–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od září do listopadu, poměrně hojně v jehličnatých a smíšených lesích pod jehličnany, zejména pod borovicemi, méně často pod smrky a jedlemi.

29.12.2025