Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula subrubens
Poznámky
Drobná až střední holubinka.
Klobouk je široký 20–90 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, nakonec ploše rozložený a ve středu mělce prohloubený, červený, červenohnědý, fialově hnědý, uprostřed někdy téměř černý, někdy žlutě nebo žlutohnědě vybledající. Okraj je zprvu mírně podehnutý a hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše matná, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, spíše tlusté, vysoké 5–8 mm, křehké, ke třeni připojené až zaobleně připojené, nejprve bělavé, nakonec okrové, na ostří při okraji klobouku vzácně narůžovělé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 20–60 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně rýhovaný, bělavý, někdy na bázi narůžovělý, poraněním a stářím žloutnoucí až rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bělavá, poraněním žloutnoucí až okrovějící. Vůně je nevýrazně ovocná, u starších a zasychajících plodnic slanečková. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – zelená, guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je smetanový až okrový (2d–3b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími neúplnou síťku.
Roste od července do září, vzácně, na podmáčených půdách pod vrbami (podle Socha a kol. (2011) také pod olšemi), někdy i v porostech rašeliníku.
05.07.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa