Klobouk je široký 50–120 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozložený a ve středu široce prohloubený až nálevkovitý, okrově hnědý, sépiově hnědý, šedohnědý, ve středu někdy téměř černý, v dospělosti obvykle rezavě skvrnitý. Okraj klobouku je zprvu podehnutý, později výrazně a dlouze uzlinatě rýhovaný, v dospělosti často laločnatý, někdy rozpraskaný. Pokožka je za sucha zdrsnělá až radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá a mírně lesklá, pružná, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené až téměř volné, obvykle s několika lupénky, málo větvené, žilkami propojené, bělavé až smetanové, šednoucí, v dospělosti rezavě skvrnité.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–25 mm, na bázi někdy zúžený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až dutý, pod kloboukem ojíněný, podélně vrásčitý, bělavý, vzácně našedlý, v dospělosti od báze s hnědorezavě skvrnitý.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká, bělavá, rezavě hnědnoucí. Vůně spermatická, chuť brzy ostře palčivá.
Makrochemické reakce: KOH – báze třeně se zbarvuje červeně, rezavě červeně až červenohnědě; FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je smetanový (2b–2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5,5–7,5 µm, s nízkou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
Roste od června do října, nehojně v listnatých a smíšených lesích pod duby a borovicemi, upřednostňuje hlinité a písčité půdy.

27.12.2025