Atlas hub / Nálezy

Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal

Russula silvestris

Poznámky

Klobouk je široký 30–75 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle rozmytě skvrnitě červený, růžově červený, růžový, ve středu někdy nažloutlý nebo žlutookrový, v dospělosti bělavě vybledající, vzácně téměř celý bílý. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti krátce až dlouze rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté až prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené až úzce připojené, některé větvené, bělavé, někdy s nepravidelně pilovitým ostřím.
Třeň jsou válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 10–20 mm, pod kloboukem občas mírně rozšířený, brzy houbovitě vycpaný, spíše křehký, za vlhka pružnější, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním a stářím někdy žloutnoucí nebo šednoucí.
Dužnina je křehká, houbovitá, bílá, téměř neměnná, za sucha nejvýše mírně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je středně palčivá, palčivost rychle pomíjí.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–10 x 6,5–8 µm, s vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od září do listopadu, nehojně v jehličnatých i listnatých lesích, na okrajích lesů i pod jednotlivými stromy v otevřené krajině, především pod duby a borovicemi, často v mechu, upřednostňuje křemičité a kyselejší půdy. Nalezena pod duby i na velmi suchých lokalitách stepního charakteru.

27.12.2025

Hodnoty znaků

Šířka klobouku

Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm

Barva klobouku

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barva třeně

Bílá
Červená
Oranžová
Žlutá
Zelená
Modrá
Fialová
Růžová
Hnědá
Šedá
Černá

Barevné změny dužniny při poranění a na řezu

Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící

Palčivost dužniny

Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá

Vůně dužniny

Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo

Makrochemické reakce – guajak

Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní

Barva výtrusného prachu

Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)

Délka výtrusů [μm]

menší než 5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
12
13
14

Šířka výtrusů [μm]

menší než 3
3
3,5
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
10,5
11
11,5
12

Výška ornamentiky výtrusů

Nízká ornamentika
Střední ornamentika
Vysoká ornamentika

Způsob propojení ornamentiky výtrusů

Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku

Prostředí

Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa

Růst (fruktifikace)

Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad