Klíč k určování holubinek
Administrátoři: Karel Tejkal
Russula silvestris
Poznámky
Klobouk je široký 30–75 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle rozmytě skvrnitě červený, růžově červený, růžový, ve středu někdy nažloutlý nebo žlutookrový, v dospělosti bělavě vybledající, vzácně téměř celý bílý. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti krátce až dlouze rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté až prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené až úzce připojené, některé větvené, bělavé, někdy s nepravidelně pilovitým ostřím.
Třeň jsou válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 10–20 mm, pod kloboukem občas mírně rozšířený, brzy houbovitě vycpaný, spíše křehký, za vlhka pružnější, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním a stářím někdy žloutnoucí nebo šednoucí.
Dužnina je křehká, houbovitá, bílá, téměř neměnná, za sucha nejvýše mírně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je středně palčivá, palčivost rychle pomíjí.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–10 x 6,5–8 µm, s vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Roste od září do listopadu, nehojně v jehličnatých i listnatých lesích, na okrajích lesů i pod jednotlivými stromy v otevřené krajině, především pod duby a borovicemi, často v mechu, upřednostňuje křemičité a kyselejší půdy. Nalezena pod duby i na velmi suchých lokalitách stepního charakteru.
27.12.2025
Hodnoty znaků
Klobouk je většinou široký do 50 mm
Klobouk je většinou široký mezi 50 až 100 mm
Klobouk největších plodnic obvykle přesahuje 100 mm
Klobouk největších plodnic je širší než 150 mm Barevné změny dužniny při poranění a na řezu
Neměnná, nejvýše s nevýrazným sklonem k mírnému šednutí, žloutnutí, hnědnutí nebo rezavění
Červenající
Hnědnoucí
Šednoucí
Černající
Žloutnoucí
Rezavějící
Růžovějící
Fialovějící
Dužnina mírná, nepalčivá
Dužnina mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá
Dužnina mírně nebo středně palčivá, zejména v lupenech
Dužnina ostře palčivá
Nespecifikovaná
Nasládle medová
Po rozemnutých listech pelargonie
Po hořkých mandlích
Slanečková
Pryskyřičná, cedrové dřevo
Rychle modrá nebo modrozelená
Pomalu modrá nebo modrozelená
Téměř negativní nebo negativní
Bílá až bělavá
Bílá (1a)
Bělavá (1b)
Smetanová
Světle smetanová (2a)
Středně sytě smetanová (2b)
Středně sytě smetanová (2c)
Tmavě smetanová (2d)
Okrová
Světle okrová (3a)
Středně sytě okrová (3b)
Středně sytě okrová (3c)
Tmavě okrová (3d)
Žlutá
Světle žlutá (4a)
Středně sytě žlutá (4b)
Středně sytě žlutá (4c)
Tmavě žlutá (4d)
Tmavě žlutá (4e)Způsob propojení ornamentiky výtrusů
Izolované bradavky bez spojek nebo téměř bez spojek
Bradavky pospojované krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími nanejvýš dosti neúplnou síťku
Ornamentika tvoří téměř úplnou až úplnou síťku
Jehličnaté stromy
Listnaté stromy
Arktické nebo vysokohorské prostředí
Močály a rašeliniště
Smrk
Borovice
Jedle
Modřín
Bříza
Dub
Buk
Habr
Olše
Vrba
Topol (osika)
Líska
Lípa