Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, krvavě červený, růžově červený, v dospělosti okrově nebo bělavě vybledající. Okraj je zprvu mírně podehnutý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je klobouku za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout jen při okraji.
Lupeny jsou dlouho husté, nakonec prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo mírně sbíhavé, obvykle s četnými lupénky (poměr asi 3:1 ve prospěch lupenů), některé větvené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy narůžovělým.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 20–70 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, většinou nápadně růžově načervenalý, jen vzácně celý bílý, stářím žloutnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění a stářím žloutnoucí, za vlhka šedivějící. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná. Chuť je mírně palčivá, častěji středně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je tmavě smetanový až okrový (2d–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–7,5 µm, (Qav = 1,20–1,30), se střední až vysokou ornamentikou s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami.
Roste od července do října, poměrně hojně ve vlhkých jehličnatých lesích, především pod borovicemi, ale i pod smrky a modříny, upřednostňuje kyselé půdy.

26.12.2025