Klobouk je široký 40–120 mm, masitý, nápadně tuhý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, ploše rozložený až mělce prohloubený, červený nebo růžově červený, vzácně nafialovělý, ve středu krémově nebo okrově vybledající, někdy až bělavý. Okraj je dlouho hladký, výjimečně v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je matná až sametová, za sucha rozpraskaná, téměř neslupitelná nebo slupitelná jen obtížně blízko okraje klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, 5–12 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, některé větvené, nejprve bílé, s ostřím při okraji klobouku často načervenalým, v dospělosti smetanové.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–90 x 15–30 mm, dlouho plný a nápadně tuhý, v dospělosti houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, v mládí téměř hladký, obvykle částečně narůžovělý nebo načervenalý, výjimečně celý bílý.
Dužnina je nápadně tuhá, až v dospělosti částečně houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, při poranění žloutnoucí nebo rezavějící. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť je mírná, slabě pryskyřičná nebo mentolová, někdy se stopami hořkosti.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – s proměnou intenzitou i rychlostí reakce.
Výtrusný prach je smetanový (2a).
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulaté, 6,5–9 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Roste od července do října, dosti hojně v lesích všech typů od nížin po pahorkatiny, na sušších prosvětlených prohřátých místech. Vyrůstá i za suchého počasí. Upřednostňuje bučiny, ale najdeme ji i v dubohabrových lesích, pod břízami, pod smrky nebo pod borovicemi.

26.12.2025