Klobouk je široký 40–90 (120) mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později dlouho sklenutý, nakonec ploše rozprostředný až mělce prohloubený, červený, růžově nebo oranžově červený, někdy žlutě nebo slonovinově vybledající a nepravidelně skvrnitý. Okraj klobouku je tupý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce uzlinatě rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka za sucha matná až sametová, později lysá, lze ji sloupnout do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, 6–9 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, obvykle s několika lupénky, u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti okrovějící, na ostří při okraji klobouku někdy načervenalé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 15–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, výjimečně ve spodní části narůžovělý, za vlhka či stářím někdy šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, stářím šednoucí. Chuť v lupenech je zprvu mírná, později mírně nahořklá a nakonec až středně palčivá. Vůně je příjemná, Socha a kol. (2011) uvádí vůni po pelargoniích až ovocně mentolovou.
Makrochemické reakce: FeSO4 – negativní nebo téměř negativní; fenol – vínově hnědá; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je žlutý (4b).
Výtrusy jsou téměř kulovité, 7–8,5 x 6,5–7,5 µm, s nízkými bradavkami tence propojenými v neúplnou síťku.
Roste od července do září pod duby, často na výslunných místech (lesní okraje, hráze rybníků), roztroušeně až místy hojně.

22.12.2025